Nacházíte se zde: › Domů › I teplá voda musí být čistá

I teplá voda musí být čistá

Pražská teplárenská nezabezpečuje pouze vytápění, ale zásobuje obyvatele Prahy také teplou vodou.

převzatý článek z firemního časopisu "Zpravodaj Pražské teplárenské a.s."

Článek z časopisu Zpravodaj Pražské teplárenské a.s.

Zdroj:

odkaz na webové stránky Pražské teplárenské a.s. článek "I teplá voda musí být čistá"

Kvalitativní požadavky na teplou vodu se neustále přibližují vodě pitné. Zatímco v dobách, kdy studená a teplá měla každá svůj kohoutek, nebývalo obvyklé, že by si je spotřebitel mezi sebou pletl nebo že by se obě navzájem promíchaly ještě v potrubí, dnes, kdy téměř ve všech domácnostech používáme směšovací baterie, k takovým situacím dochází zcela běžně. Pokud páku baterie neotočíme zcela do krajní polohy, natéká nám do hrnce spolu s pitnou vodou i trocha teplé a vlivem rozdílného tlaku v obou rozvodech může pronikat jedna voda do druhé. Proto je důležité, aby i teplá voda splňovala co nejvyšší hygienické standardy, aby po její konzumaci spotřebitelům nehrozilo žádné zdravotní riziko.

Teplá voda se vesměs vyrábí z vody pitné, ohřátí na 50 – 55 ºC však změní její vlastnosti natolik, že už ji nelze posuzovat podle shodných norem. V prvé řadě dojde ke změně iontové rovnováhy. Zvýšením teploty se z vody začne vylučovat vápník, který se sloučí s kysličníkem uhličitým a vytvoří pevný uhličitan vápenatý známý jako vodní kámen. Jeho nadměrné množství způsobuje zanášení trubek a dalších teplovodních zařízení a tím snižování jejich účinnosti. Dalším problémem je vznik nahnědlého až rezavého zákalu. Ten způsobuje železo, které se do teplovodního okruhu dostává spolu s pitnou vodou a dále železo, uvolněné korozí z vnitřního povrchu potrubí a technologií. Pokud jsou rozvody v pořádku, železo není ve studené vodě vidět. Ohřátím se ovšem urychlí jeho oxidace a vzniklé kysličníky vodu zabarví. Při vysokém průtoku nemusí být zakalení příliš patrné, ovšem v čase mimo odběrovou špičku se drobné částice usazují v horizontálních úsecích potrubí a v době, když se proudění znovu nárazově zrychlí (např. večer, když se celé sídliště téměř najednou koupe), se usazeniny rozvíří a vyplaví se do systému. Třetí komplikaci představují bakterie, jejichž některé druhy se v teplé vodě rychleji množí než ve studené. Všechny uvedené změněné charakteristiky mají samozřejmě vliv i na chuťové vlastnosti teplé vody, takže přípravu kávy či čaje z horké vody přímo z kohoutku rozhodně nelze doporučit.

Důležitá je rovnováha

Bez teplé vody se dnes už skoro neumíme obejít. Jen několikadenní odstávky v létě sloužící k údržbě a opravám rozvodů mnohdy přijímáme s nevolí a těšíme se, až si kvůli mytí nebudeme muset vodu sami ohřívat. Pražská teplárenská (PT) má zájem, aby její zákazníci byli problémy s dodávkou teplé vody co nejméně obtěžováni a snaží se zajistit dodávku s minimem výpadků a v maximální kvalitě.

Úprava teplé vody tak, aby odpovídala všem požadavkům příslušných zákonů a vyhlášek probíhá na výměníkových stanicích – v místě, kde se voda ohřívá. Možností, jak eliminovat negativní změny způsobené zvýšením teploty, je několik. První a v minulosti nejčastěji používanou variantou je chemická úprava. Do vody se přidávají různé chemikálie, které zabraňují oxidaci železa či srážení vápenatých solí. Výsledkem je, že se sice v potrubí netvoří viditelné úsady, nicméně rozpuštěné železo i vápník zde zůstávají, byť nejsou vidět. Proto v devadesátých letech začal sílit tlak na zavádění takových metod, které nežádoucí sloučeniny z teplé vody přímo fyzicky odstraňují. Jednou z nich je úprava fyzikálních vlastností vápenatých solí a oxidů železa pomocí speciálních elektrod a následnou filtrací i mechanické odstranění vysrážených nečistot. Ohřátá voda z výměníku při této metodě prochází komorou s elektrodami, jejichž působením se molekuly oxidů železa shluknou do větších částic, které jsou pak kontinuálně odstraňovány pískovým filtrem. Sloučeniny vápníku se ve formě kašovité hmoty usazují na elektrodách. Změnou polarizace a průběhu proudu procházejícího elektrodami se usazenina z elektrod uvolní a je následně z okruhu teplé vody odstraněna filtrací. Teplá voda, která z tohoto zařízení pokračuje dále do systému, je ve vyvážené vápeno-uhličitanové rovnováze, což znamená, že se v ní nadále netvoří vodní kámen, ani nemá zvýšené korozívní vlastnosti.

Vlivem elektrického pole v těsné blízkosti elektrod vzniká v nepatrném množství ozón, peroxidy a malé množství radikálu chlóru, což přispívá k hubení mikrobiologických forem života a voda se tak zároveň desinfikuje. To je důležité zvláště v souvislosti s výskytem bakterií rodu Legionella, jejichž přítomnost ve vodě se v poslední době stále důkladněji sleduje a stále přísněji posuzuje. K výraznému snížení počtu bakterií dochází už tím, že jsou z vody ofiltrovány mikroskopické částečky kalu, na nichž se bakterie usazují a množí, desinfekce pomocí elektrolýzy pak efekt boje proti biologickému znečištění ještě znásobí. Způsob úpravy teplé vody pomocí řízené elektrolýzy a následné filtrace je výhodný nejen tím, že teplou vodu skutečně fyzicky zbavuje nežádoucích nečistot bez přídavku jakýchkoli dalších látek, ale také dobrou ekonomikou provozu. Zařízení pracuje plně automaticky a mimo kontrolu a čištění elektrod, které provádí technik jednou za tři až čtyři měsíce, není třeba žádná obsluha. Proti chemické cestě se ušetří jednak na samotných chemikáliích, jednak na nákladech na skladování a manipulaci s nebezpečnými látkami.

Jiné typy úpraven teplé vody pracují na principu odstraňování sloučenin vápníku a železa v magnetickém poli. Tato zařízení však pro jejich malou spolehlivost PT nevyužívá.

Pozor na vnitřní rozvody

Pražská teplárenská v současné době používá 96 elektrolytických úpraven teplé vody. Metoda na fyzikálním principu bez použití chemikálií byla poprvé zavedena v polovině devadesátých let na Skalce, kde se rok a půl testovala a upravovala, aby vyhověla všem požadavkům na kvalitu a ekonomickou efektivitu. Poté se začala zavádět i v ostatních částech Prahy a dosavadní výsledky potvrzují její vysokou kvalitu i efektivitu. V letošním roce se proto počítá s instalací dalších 23 těchto úpraven, které určitě nebudou poslední. Dodavatel vody ovšem zodpovídá za její kvalitu pouze do místa předání odběrateli. Vnitřní rozvody už má plně v kompetenci majitel či správce budovy a PT nemůže jejich stav nijak ovlivnit. V případě, že trubky v domě nejsou v dobrém stavu, mohou mít obyvatelé některých bytů s dodávkami teplé vody problémy. Vzhledem k tomu, že teplá voda v rozvodech cirkuluje (nespotřebovaná se vrací zpět do výměníku), představují nekvalitní rozvody v domech zdroj zákalu i pro všechny ostatní odběratele napojené na stejný výměník. Z tohoto důvodu je důležité, že elektrolytické úpravny jsou umístěny až za výměníkem a tudíž jimi opět projde a znovu se vyčistí i voda, která se z rozvodů již jednou vrátila.

Když tedy z našeho kohoutku občas teče rezavá voda, měli bychom se, než začneme lát Pražské teplárenské, přesvědčit, kde se nachází příčina, a pak požadovat nápravu po tom, kdo je za vady a nedostatky skutečně zodpovědný.

PAVEL ČERNÝ

Článek z firemního časopisu Pražské teplárenské

Nabízíme:

Kontakt:

Euroclean, s.r.o.
Podbabská 81/17,
160 00 Praha 6
Tel.: +420 224 811 900,
Fax: +420 224 810 597,
euroclean@euroclean.cz